O nás

Žonglování se věnuju už pěknou řádku let. Raději nebudu říkat kolik, protože bych si pak uvědomila, jak jsem stará. Nejraději ze všeho mám poi a vějíře. Občas odběhnu k flowersticku, kontaktní tyči, míčkům, obruči, buugengům, kuželkám či diabolu. Velmi mě baví plavit se po vodách rozličných hudebních žánrů, což pomáhá při komponování vystoupení i pro více lidí, avšak nestydím se ani zběsile improvizovat. A když už vystoupení, tak se vším všudy, pronikám tak do tajů tvorby kostýmů a uměleckého make-upu.

Žongluju už od třinácti let. Tahle moje droga začala s roztáčením diabola. Kde jsem celkem rychle zjistil, že to nepůjde hned a s mojí trpělivostí letělo diabolo do kouta. Nějak mi to nedalo a začal zkoušet a zkoušet a vložená energie a čas se začaly rychle vracet. Triky co mi přišly na začátku nereálné, jsem brzy začal umět. Triky jsem okoukával ze stažených webových stránek od kamaráda, protože internet jsem doma neměl. Časem jsem začal okusovat žonglovátka jako flowerstick a poi. Také jsem se celkem náhodou dostal k jednokolce. Věci jsem různě střídal, něco více či méně leželo ve skříni, ale občas jsem to provětral. Pak s příchodem fireshow jsem začal zkoušet co by se dalo zapálit tak jsem se dostal k tyčím, něco si člověk zkusil i s vějíři. Následně se závislost prohloubila díky míčkům, úžasnej pocit když lítaj věci vzduchem. Míčky jsem sotva házel, ale pořídil jsem kuželky, že se to prostě naučím. To se mě nějak drží doteď, k tomu jsem zkoušel i spoustu dalších věcí. Člověk stále kouká, co by mohl zkusit a co kde viděl (astrojax, yoyo, kruhy, cigarboxy, nunchaky, kontaktní tyč, kontaktní koule,…). S něčím si člověk zablbne 1x za půl roku s něčím zas 1x za měsíc a s něčím zas každý den, když je počasí. K srdci mi asi nejvíc přirostly poiky a něco, s čím jde házet, je asi jedno jestli míčky nebo kuželky. Líbí se mi, že žonglování může člověk dělat pasivně nebo aktivně, sportovně nebo spíš umělecky a je pouze na každém, jak to pojme. Často to střídám, někdy se jeden trik učím měsíce, jindy si hážu podle hudby, jak se mi chce bez nějakýho velkýho hrocení. Nikdo nikomu nezakazuje, co může a co ne, a s čím má trénovat. Možná díky tomu se mě žonglování stále drží.

Tahle bláznivá skupina mě přivedla v roce 2014 k žonglování. Od té doby se vyhazování předmětů do vzduchu a máchání kolem sebe zapálenými věcmi stalo mým velkým koníčkem. Kdybyste se mě ptali, nedovedla bych vypíchnout jen jednu věc, která mě na tom všem baví nejvíc. Míčky jsou super na uklidnění se před zkouškou, s poikami se skvěle vymýšlí choreografie na vystoupení a kuželky nejlépe poslouží při předvádění se. Tím výčet zdaleka nekončí a každý si najde to své. Asi nejlepší na tom všem jsou ale lidé. A ano, mám na mysli především lidi z téhle bláznivé skupiny, neboť oni vytváří tu úžasnou atmosféru na trénincích a výletech, které se prostě nemůžu nabažit. Tak kamarádi, žonglování zdar a jde se trénovat!

Pod pojmem žonglování jsem si vždy představovala jenom házení s míčky, kužely nebo kruhy, ale nikdy by mě nenapadlo, kolik různých věcí k tomu patří. V září 2016 jsem se setkala s partou žonglérů a od té doby se s nimi pravidelně scházím na trénincích. Ze začátku mě nejvíce zaujaly poiky, se kterými jsem se naučila základní triky a k nim postupně přibývaly další a další. Zároveň jsem se učila házet s míčkama. Míčky často padaly na zem, ale po mnoha pokusech se mi podařilo udržet 3 míčky alespoň chvíli ve vzduchu. Později jsem k základní kaskádě přidávala další triky a 4. Míček, a pak přišly na řadu kužely. Naučila jsem se i základy manipulace s tyčí, roztáčení talíře na tyčce, několik triků s flowerstickem a v poslední době mě hodně baví i manipulace s levistickem. V listopadu 2016 jsem si poprvé vzala do rukou ohnivé poi, což bylo zase něco nového. Ze začátku jsem měla z ohně trochu respekt, ale zároveň se mi to líbilo. Na pravidelné čtvrteční tréninky chodím moc ráda hlavně díky skvělé partě lidí, co se schází.

Mám ráda improvizaci s poi, které se věnuji od roku 2016. Lákají mě světelná i ohňová vystoupení. Díky mému vlídnému vztahu k dětem dobře zvládám i výukové workshopy, na kterých předávám své dovednosti budoucím žonglérům.

Hello, It´s me. Mary. Doma mi říkají Majdo, mezi kamarády Mary a v práci říkávali Paní učitelko, já to nechápu. A nakonec jsem designérka. Od roku 2016 trávím čas s žongléry každý čtvrtek, kam mě se slovy „Na kroužku je to super. Určitě přijď.“ přilákala Andy. Od té doby už vím, že žonglování není jen o míčkách. Ráda točím s poikami a tyčemi. Nedávno jsme s tátou vyrobili „dragonku“ AKA dragon staff, kterou jsem si velmi oblíbila. Prokrastinuji především žonglováním, malování, grafikou, četbou v angličtině a starým dobrým uklízením. Dokonce jsme s Andy zavítaly na EJC2017 (Lublin) a EJC2018 (Azory), kde jsme zjistily, že… No a tak to už Vám povím na tréninku nebo soustředění. To be continued.

Jsem živým důkazem toho, že začít se žonglováním je možné v každém věku. Na kroužek chodím relaxovat a to nejčastěji s levistickem a poi. Míčky a další „pohazování“ mě moc neberou, protože na to nemám trpělivost. Trpělivost si spíš schovávám pro ostatní členy kroužku, kterým se snažím být vlídnou kamarádkou s pochopením téměř pro vše.

Čau, jsem Denis.
Nejsem zrovna mistr sebeprezentace v písemné formě, vezmu to tedy polopaticky a stručně. Žongluji už nějaký ten pátek, ale dost o mně, co ty? Jak trávíš svůj volný čas? Nechceš se naučit něco nového? Klidně se ukaž na tréninku, člověk by měl stále zkoušet nové věci a žonglování je určitě něco, co by nemělo chybět v tvém inventáři dovedností.

Točím s kontaktníma poikama a s led-poikama. Občas nějaké nové žonglovátko vyzkouším… Ale vždycky se k poikám vrátím. Žonglování mě fascinuje tím, že se zde skoro nedá dosáhnout dokonalosti, pořád je co zlepšovat/cvičit. Mám rád sarkasmy a černý humor. Jsem dosti flegmatický a asi i trochu perfekcionista. Snažím se držet asi dvou hesel:“v jednoduchosti je krása“, „proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě“. Vládne mezi nimi jakási rovnováha, kterou občas poruším.

Kniha první, kapitola druhá, verš třetí:
Na počátku byla nuda …
Monstrum ovšem sedmý den nelenilo a stvořilo tyčku!
„Hle mé děti! Radujte se! Již nepoznáte nudy a zahálky!“
„Zahalte své hlavy cedníkem a trénujte..“
Lid nadšen touto výzvou vzal všechno co měl po ruce a nadšením to vyhodil do vzduchu.

A zde milí přátelé vznikl rozkol a prostor pro špatný výklad svatého písma.
Jedině tréninkem tyčky se dá dosáhnout nirvány a pravé jednoty s naším pánem.
Hereze nebude tolerována!

Zajímá se o kulturu, divadlo i umění. žongluje, fotí, kouzlí. Baví ho: poslouchání hudby, divadlo, práce se světlem a mlhou.
Sport jen když je velmi nutně potřeba.
Když se pro něco nadchne, dá tomu všechny jednotky pozornosti tak aby byl výsledek na 110%. Je extrovertní a trochu oprsklý. Rád se učí novým věcem a objevuje možnosti toho jak dělat věci jinak. Rychle se přirozeně seznamuje a navazuje kontakt.
Má rád společnost, občas je náročný.